
JAK dojde k přechodu?
Na otázku JAK existuje v tomto případě celá řada odpovědí. Nejdůležitějším principem je zde zřejmě zmíněný fakt, že každý prožívá svou realitu, zde tedy ještě znásobeně: každý projde přechodem po svém, každý více méně jinak.
Člověk A může být po několika letech postupné proměny "vytržen" ze Země např. Ježíšem nebo anděly a na nějakém nebeském místě projít poslední fází přeměny, očistěním od všech bolístek reality 3D a přípravou na nový život ve 4D. Pro člověka B si ve správnou chvíli přiletí kosmické plavidlo a vezme ho na mateřskou loď, kde projde podobným procesem jako člověk A. Člověk C se určitém časovém úseku, kdy bude na tomto světě prožívat leccos podivného, konečně probudí "ze snu" a ocitne se v jaksi známém prostředí, kde k němu hned přispěchají láskyplní přátelé a vše mu vysvětlí (trochu ve stylu filmu Matrix). Uprostřed vřavy hroutícího se světa 3D a mizejících předmětů a lidí si člověk D konečně najde klidné místo v sobě a po neurčitě dlouhé chvíli bytí "mimo prostor" se probudí na Nové Zemi ve svém novém těle. Takové jsou asi hlavní modely. Obecně se však má za to, že Země bude od chvíle, kdy začne s vlastní závěrečnou proměnou, zcela neobyvatelná, takže všichni budou do té doby fyzicky přemístěni někam do bezpečí, čehož si mohou být různí lidé vědomi do různé míry.
Společným jmenovatelem je zde ona zásadní proměna, která se často označuje jako transformace. Transformace zahrnuje rozličné změny ve všech vrstvách naší bytosti a jejím výsledkem je plné naladění na čtvrtou dimenzi a náš nový život v ní. Mnoho pramenů mluví také o transformaci naší DNA. Jak víte, současný člověk využívá jen malý zlomek genetické informace uložené v jeho DNA. Podle vědců je v ní všechna ta "nepotřebná", neaktivní genetická informace přítomna následkem způsobu, jakým se DNA v evoluci vyvíjela až na svůj současný stav u člověka. Z ezoteričtějšího pohledu mají však tyto "vypnuté" části DNA svůj smysl, stejně jako všechno ostatní. Naše DNA se má rekonfigurovat (přestavět) ze stávajících dvou vláken (dvojšroubovice) na systém dvanácti vláken, jaký měli lidé před nástupem této doby temna.
KDO projde na druhou stranu?
Nejstručnější odpovědí je: "Kdo chce." To však neznamená chtíčem, ale skutečně, na hluboké úrovni své bytosti. O většině z náš se dá říci, že jsme se rozhodli už před zrozením. I proto se nás tu teď narodilo takové velké množství, abychom mohli být účastni této velkolepé události. Jsou tu však i tací, kteří si ještě přejí zažívat život na 3D planetě, případně mají zájem prozkoumat spíše cestu bez přítomnosti Světla. Je to jejich volba a nelze je za to jakkoli soudit. Budou dál žít patřičné životy na vhodných místech. V očích Stvořitele není něco lepší než něco jiného. Dále je tu pravděpodobně i jistá část lidí, kteří možná projdou na druhou stranu s odřenýma ušima, jak se říká - záleží především na tom, kolik toho stihnou pochopit a zvládnout ještě teď, před vlastním přechodem.
Ten, kdo alespoň částečně rezonuje s tímto a podobnými články (tzn. cítí vnitřní souhlas), rezonuje proto, že cesta do nového světa je mu otevřena nebo se otevírá. Pro ostatní jsou veškeré informace o transformaci a novém světě holé nesmysly, protože spí a mají zavřené oči. Čím více Světla na Zem přichází, tím více lidí se probouzí a otevírá se novému světu, především v návaznosti na veliké události v soukromém nebo světovém životě. Jednou z největších takových událostí byl útok na WTC 11. září. Tato událost měla hned několikerý smysl a různé důsledky, ale jedním z nich byla vlna, která se rychle přehnala po světě a mnoho lidí probrala, přiblížila k probuzení nebo jim prostě rozšířila obzor. Jiné lidi pro změnu uvrhla do většího strachu, ale to už se díváme na ten druhý svět, na "Temnou Zemi".
Zpátky k rezonanci: "Zpívali novou píseň před trůnem, před těmi čtyřmi bytostmi a před starci. Nikdo nebyl schopen naučit se té písni, než těch sto čtyřicet čtyři tisíce z obyvatel země, kteří byli vykoupeni." (Zj 14-3), píseň je vyjádření zvuků - frekvencí - vibrací, 144.000 je harmonické číslo a souvisí s významem "ti, kdo slyší", to znamená jen ti, kdo jsou schopni naladit se na nové frekvence, rezonovat s nimi a svým vědomím tak "zpívat novou píseň".
Je tedy potřeba přijímat Nové energie a postupně se proměňovat, abychom v okamžiku vlastního "konce věků" byli jako naladěný nástroj, na který je možné hrát nové skladby.
Co proto můžeme dělat?
* Asi nejdůležitější je OTEVŘÍT SE tomuto novému proudu. Už jen to, že o něco lépe víme, čeho můžeme dosáhnout, otevíráme se této možnosti. Touha a přesvědčení, že brzy dospějeme k bráně do nového světa, nám taky jistě pomáhá otevřít se. Otevírejme se Novým energiím, které přicházejí na planetu, dovolme jim působit na nás - můžeme do toho zapojit i anděly nebo jiné vyšší bytosti, které nám v současné době pomáhají. Dovolme, aby v našem životě více působily síly, které nás budou připravovat a povedou k naší transformaci. Také si představujme, jaké to je, žít ve čtvrté dimenzi (viz některé články, které to popisují), tím pomáháme rozšířit cestu, která tak vede.
* Dobré je často meditovat, abychom se naučili uchovat v sobě klid. Při meditaci se uchylujeme do svého středu a navozujeme v sobě mírumilovný stav beze strachu. To je užitečný trénink na dobu, kdy nebude snadné zůstat v klidu a nepanikařit a zároveň to bude poměrně důležité. Už teď cítíme, že se z míst, která se zuby nehty drží starého systému, valí čím dál víc strachu (viz sekce Temná Země). To bude pravděpodobně sílit a přibude k tomu občasné podivné chování fyzické reality - už se nebudeme moci opřít o to, o čem jsme si byli jistí, že je pevné a zřejmé. Abychom se však nenechali strhnout proudem strachu (a následkem toho nečinili např. špatná rozhodnutí), bude potřeba umět si uchovat VNITŘNÍ mír a jistotu - být jako tiché oko uprostřed bouře.
* Miska vah: LÁSKA/strach. Láska je tvořivá síla Vesmíru a strach je její nedostatek, resp. nepřítomnost. Všechny negativní emoce, které známe, mají svůj původ ve strachu (i když často to není vůbec zřejmé), zatímco kořenem všech pozitivních emocí je Láska. Nechceme tu nic posuzovat, jen konstatovat. Tam, kam směřujeme, tedy na Novou Zemi ve čtvrtém rozměru, převládá Láska. Na naší cestě je tedy důležité, abychom se drželi Lásky. Každý den děláme mnoho drobných rozhodnutí. Kdykoli je to jen trochu možné, rozhodujme se pro Lásku!
* Podobná miska vah: SPO/SPS. V našem Vesmíru existují dvě základní životní strategie. Tou jednou je Služba pro sebe (nebo Služba sobě, SPS). Taková strategie znamená, že člověk dělá všechno s cílem pomoci sobě, vyšplhat se co nejvýš, mít se co nejlépe atd., a to nejčastěji na úkor druhých, protože jen tak se lze mít co nejlépe (z pohledu SPS) - když se ostatní mají hůře. Je to strategie ovládání a hierarchie. Ovládat lze nejlépe pomocí strachu a odpírání informací, resp. mystifikování. Hierarchie je pyramida, kdy v každém vyšším patře je méně lidí než v předchozím, a ti se mají lépe. Na vrcholku je vlastně tyran, který těží ze všech ostatních. Naše civilizovaná společnost je dnes postavena především na principu SPS (viz sekce Temná Země). Druhá strategie je Služba pro ostatní (nebo Služba ostatním, SPO). Je založena na rovnoprávnosti všech - to znamená na snaze naplnit nejvyšší potenciál všech lidí. Když si uvědomíme, že všichni jsme součástí jediného celku a všichni jsme propojeni, potom je zřejmé, že pomocí ostatním pomáháme zároveň sami sobě (podobně také z pohledu karmy). Tímto způsobem všichni postupují ruku v ruce kupředu, se vzájemnou láskou a nikdo nepostupuje na ničí úkor. Naše planeta je nyní z pohledu poměru SPO:SPS dosti pestrobarevná, přičemž vládnoucí struktury jsou téměř zcela SPS. Zřejmě je potřeba, aby bylo před přechodem planety do 4D dosaženo co nejvyššího procenta SPO. My, jako jednotlivci, můžeme chování SPO podporovat a snažit se ho co nejvíce aplikovat ve svém životě. Nakonec, není to přece nic nového. SPO známe např. z výroků "Miluj bližního svého jako sebe samého," (viz také důležitost milování sebe sama - což není totéž jako strategie služby sobě) nebo "Čiň druhým to, co chceš, aby bylo Tobě činěno," apod.
* Usnadňujme transformaci tím, že budeme zesilovat vedení energie v našich tělech. Transformace přímo souvisí mimo jiné s našimi energetickými centry (čakrami) a s vedením elektřiny v elektrickém systému našich hmotných těl. Určité věci způsobují zvýšení tohoto vedení energie, tzn. otevírají nás světu duchovna, jiné naopak toto vedení snižují. (Podrobnosti naleznete v připravovaném článku.) Současný civilizovaný svět podporuje snižování vedení, čímž udržuje lidi "ve spánku".

* Kontakt s přírodou. Potřebujeme dostatečné zemnění (pro správnou funkci našeho systému energií), kterého dosáhneme mj. častým pobytem v přírodě, častým kontaktem se zemí. V přírodě bychom měli také vyhledávat čistou vodu a čistý vzduch - obojí zvyšuje vedení energií a voda navíc působí detoxifikačně - očisťuje nás od toxinů (jedovatých látek), a to na úrovni fyzické, emoční i mentální. Dále tu jsou stromy, rostliny… sami víte :-)
![]() | ![]() |
* Pozitivní myšlení má samozřejmě patřit na přední místa našeho žebříčku, podle kterého se pokoušíme žít. Myšlenka má velkou sílu, což si často neuvědomujeme. Podstatné je, že ve světě 4D má myšlenka ještě mnohem větší sílu. A protože všichni tam berou plnou zodpovědnost za realitu, kterou tvoří, je zřejmé, že v novém světě můžeme myslet prakticky jen v dobrém. Tento bod velice těsně souvisí s miskou vah Láska/strach, protože čím více jsme naplněni Láskou, tím veskrze pozitivněji myslíme.
* Život TEĎ a TADY. Takový je život ve čtvrtém rozměru. Realita 3D je naopak založena na neustálém srovnávání minulosti a budoucnosti - stále své životy žijeme s ohledem na své zkušenosti z minulosti (např. máme-li projít něčím podobným, čím jsme prošli v minulosti, automaticky očekáváme stejný prožitek a tím jej také vytváříme, místo abychom žili každý okamžik jako neopakovatelný) a s ohledem na budoucnost (plány, smlouvy, atd. místo spontánnosti). Život v přítomném okamžiku má nesmírné výhody a je daleko plnější. Když stále prožíváme minulost nebo budoucnost, život se nám tak trochu vytrácí - žijeme stále ze vzpomínek nebo z očekávání. Přitom ale jediný čas, kdy se něco děje a kdy máme opravdu co prožívat, je přítomnost. Rozhodování pak není založené ani na zkušenostech ani na plánech do budoucna, ale na hravé spontánnosti dané chvíle. Když totiž skutečně žijeme svůj vlastní život a projevujeme sami sebe (dnes má většina lidí době přirostlou masku a ani si neuvědomují, že neustále hrají nějaké divadlo), můžete naprosto důvěřovat takovému spontánnímu rozhodnutí. Když dnes uděláme něco, co vzešlo z našeho čistého nadšení (na základě žití v harmonii s celkem a okolními energiemi), můžete se spolehnout, že zítra ani jindy nebudeme svého rozhodnutí nikdy litovat. Vždy totiž budeme žít v přítomném okamžiku a vše, co kolem nás v danou chvíli je, budeme chápat jako součást námi vytvořené reality, a proto budeme mít ke všemu jen kladný vztah. Jakákoli činnost je takto vyjádřením radostné tvořivosti, nikoli spekulací založenou na minulosti nebo budoucnosti. Zatím to pro naše vědomí není tak snadné, ale můžeme se už teď snažit o život TEĎ a TADY.
Nezapomínejte, že sami jste strůjci toho, co vás potká.
Rozhodněte se ve svém životě pro Lásku a Světlo a bude dobře vám i všem okolo vás.
Už teď a tady můžeme žít krásný a láskyplný život, ale zároveň jsme si vědomi, že stále rychleji kráčíme vstříc Nové Zemi a Novému Nebi.
Váš Pikkupoika

