Články, které naleznete v sekci Světlá Země, se přímo týkají přechodu lidstva a naší planety do vyšší, tak zvané čtvrté, dimenze a především pozitivních aspektů tohoto přechodu. Představme si, že Nová Země již v současnosti existuje a její realita se částečně překrývá s tou naší, ve které teď právě žijeme, avšak jsme stále obestřeni závoji iluzí, přes které značnou část toho, co skutečně existuje. Přesun jednotlivého člověka na tuto Novou Zemi, Zemi s vyšším množstvím Světla, spočívá v dostatečném zvýšení jeho vibrací, neboli naplnění Světlem. Takto někteří z nás již stojí jednou nohou na Nové Zemi, jiní se k prvnímu kroku teprve chystají, jak se jejich vibrace zvyšují. Vcházíme, spolu s planetou, do čtvrtého rozměru.
CO znamená přechod do čtvrtého rozměru?
Čtvrtým rozměrem (viz také glosář) je míněno určité "frekvenční pásmo" hmotné reality. Sféru fyzické existence můžeme rozdělit na sedm rovin, dimenzí neboli rozměrů, které se liší rychlostí svých vibrací (podobně jako různá pásma elektromagnetického záření nebo jako tóny o různé výšce). Vše, co existuje v určitém rozměru fyzického světa, kmitá na frekvencích v rámci pásma, kterému daný rozměr odpovídá (podobně jako např. různé odstíny červeného světla mají různou frekvenci, ale v rámci červené části spektra elektromagnetického záření). Konkrétně tedy naše fyzická těla vibrují frekvencí, která odpovídá třetí dimenzi. Náš přesun do dimenze čtvrté tedy znamená zvýšení rychlosti vibrací (frekvence) našeho těla. Když dojde ke zvýšení nad určitou mez, přestaneme vnímat realitu 3D (rozuměj "realitu třetího rozměru", nikoli "trojrozměrnou realitu") a budeme plně vnímat svět 4D. Zní to celkem jednoduše, ale takovéto změny vibrací dosahují za běžných podmínek jedinci pouze zřídka. Ve vývoji každé planety však existují období (podle zákonů vesmírných cyklů), v nichž je taková změna dostupná prakticky všem, kdo na planetě žijí, neboť tímto procesem prochází právě i planeta sama.
Ačkoli jde o posun frekvencí v rámci fyzického světa, změna se velmi výrazně týká i všech ostatních složek naší bytosti (snad kromě nejniternějšího Ducha, který je již sám o sobě na té nejvyšší možné frekvenci). Především jde o změnu našeho vědomí (resp. vědomí naší planety). Změna frekvence je totéž jako přeladění na jiný kanál - vaše vědomí najednou vnímá jiný svět, jiné obrazy, jiné zážitky. Změna vědomí, a tedy chápání a prožívání "reality", je to nejdůležitější na celém přechodu do 4D. Je spojena se změnou našeho fyzického těla, mysli i duše (neboli různých našich "těl", chcete-li). Více o tom, jaký je rozdíl mezi světem 3D a 4D, najdete níže v tomto článku a také v jiných článcích části Světlá Země.
Vyšší dimenze neznamená automaticky vyšší podíl Světla.
Cesta bez přítomnosti Světla má také své místo v tomto Vesmíru (a vůbec ve Stvoření), proto ji nelze odsuzovat ani si myslet, že se projevuje pouze v 3D, kdežto ve 4D už jen málo, nebo vůbec ne. Nacházíme se však v bodě, kdy planeta Země byla dlouhou dobu v područí sil z druhé strany, než je Světlo, a nyní má nastat její návrat (a lidstva) ke Světlu. Realita je vícerá, pro každého jiná a existují alternativní možnosti. Je dost dobře možné, že "bude" zároveň existovat ve čtvrtém rozměru i "Temná Země" pro ty z nás, kteří se přiklánějí k cestě bez přítomnosti Světla. Tuto teorii zde necháváme stranou a věnujeme se pouze tomu posunu do 4D, který s sebou nese i více Světla.
ZDA dojde k přechodu do 4D?
Otázku lze také položit jinými způsoby: "Žijeme na konci věků?", "Nastane konec světa?" apod. Existuje velké množství jevů a faktů, které poukazují na to, že ano, na druhou stranu se však "civilizované struktury" tohoto světa snaží v zájmu zachování sebe sama držet staré reality (tedy 3D), a proto celou myšlenku přechodu do nového věku zesměšňují, bagatelizují a jinými způsoby zastírají. Úkolem ani účelem těchto stránek není kohokoli přesvědčovat o tom, jak je to ve skutečnosti (nehledě na to, že každý máme "svou" skutečnost). Snaha je zde pouze připomenout, ukázat některé souvislosti a inspirovat.
Můžeme se však podívat na některé z příznaků, které naznačují, že konec světa, TAK JAK HO ZNÁME, brzy nastane:
* Při pečlivějším pohledu do historie naší planety, je znát, že se takovýto "konec", neboli velká globální změna, čas od času děje. Na Zemi bylo již několik civilizací, které jsou "pryč".
* Planeta prochází nebývalými procesy. Neustále přibývá živelných pohrom a počasí se chová přinejmenším podivně. Země se tímto způsobem očisťuje od všech nánosů špíny, které na ní (fyzické znečištění) a v ní (také na úrovni emocí a myšlenkových forem) ulpěly následkem našeho života ve 3D v temnotě. Země se také připravuje na svůj finální přechod do 4D. Mimo jiné došlo k těmto změnám:
- 230% nárůst magnetického pole Slunce od roku 1901,
- 500% nárůst sopečné aktivity na celé Zemi od 1875 do 1993,
- 410% nárůst kataklyzmat na celé Zemi od 1963 do 1993,
- 400% nárůst zemětřesné aktivity na celé Zemi od 1973 do 1998,
- pozorovatelné posuny pólů, magnetické, atmosférické a další změny na jiných planetách,
- min. 400% nárůst rychlosti, kterou energie cestuje vesmírem ze Slunce na Zem.
Tyto skutečnosti nejsou obvykle známy, důvody k tomu jsou rozličné. Sami však můžete u různých alternativních zdrojů hledat jejich potvrzení a jejich další vývoj, chcete-li.
* Změny se tedy týkají i okolních planet a především našeho Slunce. Slunce se poslední dobou chová jinak, často má období silných erupcí a magnetických bouří a jeho energie (tedy "duchovní") dopadají na naši planetu stále s větší intenzitou.
* Tzv. "tep planety Země", Schumannova rezonance, se zrychluje, zatímco magnetické pole Země pravděpodobně slábne. To bude mít obrovské a rozsáhlé důsledky.
* Dva z největších proroků tohoto věku, Nostradamus a Edgar Cayce, oba dva shodně předpovídají veliké (místy katastrofální) změny, které se mají na Zemi dít koncem 20. a především začátkem 21. století a které vyústí v naprostý konec tzv. "západní civilizace", tedy světa takového, na jaký jsme zvyklý. K tomu se přiklánějí i poselství různých starých kultur.
* Bible často hovoří o konci věků. Nejvíce zmínek o době, ve které právě žijeme, najdeme v knize proroka Daniela a v Janově Zjevení. Obě knihy Bible jsou však psány dosti mystickým jazykem (tj. takovým, kterému rozumějí jen zasvěcenci), proto není lehké pochopit, že se týkají dneška, natož pak, co přesně předpovídají. Bible se často zmiňuje o časovém úseku dlouhém 3,5 dne nebo 3,5 roku nebo "rok a (dva) roky a půl roku" (=3,5 roku) nebo 42 měsíců (=3,5 roku) nebo 1260 dní (=3,5 roku). Pro zasvěcence tento údaj znamená, že pospaná událost se týká doby přechodu mezi třetí a čtvrtou dimenzí. Kdo má uši, ať slyší. Kdo nevěří, nemusí.
* Opouštíme věk Ryb a vstupujeme do věku Vodnáře. Tj. přecházíme z jednoho Platónského měsíce do druhého, to není nic neobvyklého. Tento bod Platónského roku je však zároveň jeho koncem/začátkem, ke kterému planeta dospívá přibližně jednou za 26.000 let. Tento cyklus souvisí s pohybem tzv. jarního bodu po ekliptice, bohužel se však nevyznám v astronomii natolik, abych věděl, o co přesně jde. Rád si poslechnu vaše vědomosti :-)
* Systém Mayských kalendářů, jedna z nejpřesnějších soustav na měření času, kterou známe, a zároveň na zachycení mnohých důležitých přírodních cyklů, končí rokem 2012. Podle starodávných Mayů končí v roce 2012 čas, tedy takový čas, který známe a který lze měřit Mayským kalendářem.
* Čas se hroutí. Na jedné straně se zrychluje, což zřejmě souvisí se zrychlující se Schumannovou rezonancí Země, takže den jakoby už netrval 24 hodin, ale asi jen 16. Mnozí z nás to vnímají, že "času je jakoby méně", ale často to přičítají nejrůznějším jiným příčinám. Také vidíme, že v dnešní době se děje za krátkou dobu mnoho událostí, ať už ve světě, nebo v našich soukromých životech. Dříve se toto za stejnou dobu stalo méně a tato nepřímá úměra platí i do vzdálenější minulosti. Lze to svést na to, že žijeme ve věku informací a vše v naší společnosti je rychlejší, ale to zřejmě není příčina, nýbrž průvodní jev, který k době přechodu do čtvrté dimenze (poslední dějství 3D) patří. Na druhé straně je možné čas prožívat stále více subjektivně. Už přestává být něčím, co lineárně plyne dopředu, stále stejně a neměně, pouhou veličinou. Čím dál víc je znát, že čas je energie, postupně se mění naše vnímání času. To souvisí i s Jungovou synchronicitou a s tím, že stále více lidí si stále více všímá, že existují "shody náhod", neboli "správné načasování" událostí.
* Pak tu máme celou naši lidskou společnost, zdánlivě stíhanou všemi možnými neduhy. Nové nemoci, některé nevyléčitelné, jiné podivné, nezařaditelné do škatulek západní medicíny. Kromě medicíny je ve velmi špatném stavu světová ekonomie a ekologie. O církvi, vzdělávání, vědě a zčásti i o té medicíně, se sveřepě tutlá, že by s nimi bylo něco příliš v nepořádku, ale kdo má oči, ať vidí. Všechna tato odvětví lidské činnosti jsou aspekty naší společnosti, hluboko zakořeněné ve světě 3D a hlavně založené na principech 3D. Působením Nových energií, které sem nyní přicházejí, se tyto staré struktury stále více hroutí, protože do světa 4D nemohou přetrvat, neměly by tam své místo. Více si přečtěte v sekci Temná Země.
Vzhledem k tomu, že tu máme prakticky dva (nejméně) paralelní světy na sobě, máme tu i dva hlavní úhly pohledu. Těm, kdo jsou z velké části přítomni ve světě s menším množstvím Světla, se zdá, že tento starý svět trpí jen drobnými problémy, ale ve své podstatě funguje dobře. Obzvlášť to tak může vypadat z pohledu těch, kdo žijí ve "vyvinutých" zemích světa.
KDY dojde k přechodu?
Z jistého pohledu k němu již v tomto okamžiku dochází, nacházíme se totiž ve věku "3,5". Na Zem dopadá stále více paprsků Nových energií, naše jednotlivá těla (zatím) pomalu procházejí přeměnou a Matka Země viditelně prochází změnami, které jsou však vlastně přípravou na vlastní přechod. Tak je to vlastně se vším, můžeme říci, že věk "3,5" je přípravou na vlastní přechod do čtvrté dimenze, ale také více méně postupným odkládáním principů dimenze třetí, ačkoli některé bytosti se sveřepě drží té třetí, aby mohly dál a stejným způsobem hrát své hry ovládání a šplhání do výše po zádech ostatních.
Kdy však dojde k onomu "vlastnímu" přechodu? A bude postupný nebo okamžitý proces? Podle většiny učení je cesta, kterou nyní k vlastnímu přechodu kráčíme, vlastně postupnou proměnou, i když vzhledem k zrychlování času je i tato cesta stále rychlejší. Až Země dospěje k bodu, kdy čas ve smyslu, jak ho známe, přestane existovat, dojde ke konečnému zvýšení frekvencí této planety a nás lidí tak, že od té "chvíle" budeme ve čtvrtém rozměru a budeme vnímat "nový" čas, neboli budeme vnímat Čas jinak. A nejen čas, ale i mnoho věcí v našem životě.
Určitá část přejde (a někteří již přešli) do čtvrté hustoty fyzické reality dříve než planeta, podle terminologie Zjevení tedy v ranných vlnách žňové sklizně. Každý kráčíme svou cestou a pro každého je vhodný jiný čas, to záleží na mnohých faktorech a okolnostech. Jisté však je, že poslední příležitost je společně se Zemí, tedy alespoň co se týče tohoto našeho/vašeho života.
Kdy přesně dojde k té finální proměně Země, není známo, protože to ještě lze podle všeho do jisté míry ovlivnit. Panuje však poměrně velká shoda, že nejpozději k tomu může dojít na konci roku 2012. Co všechno se ještě stane do té doby, to je diskutabilní a nejisté, zejména proto, že realita není jediná, což bude nyní platit více než dříve. V tomto posledním dějství velkolepého dramatu je vše zařízeno tak, aby si každý přišel opravdu na své. Je důležité si uvědomovat, že svou realitu si tvoříme pouze my sami, takže co si vytvoříme, to budeme mít! Je pravda, že vědomá mysl je pouze jednou ze součástí naší bytosti, ale i ta má podíl na tvoření skutečnosti a tenhle podíl bychom neměli podceňovat. Velkou část toho, co v této době konce věků prožijeme, vytvořilo/vytváří naše vyšší Já, které ví lépe, co je pro nás dobré, co vlastně potřebujeme prožít, abychom více pochopili, poznali…
Je také dost dobře možné, že nám z té "naší" reality ze dne na den zmizí většina lidí, kteří budou prožívat něco zcela jiného než my. Ale není to jisté, totiž: nemusíme si toho ani všimnout, protože tohle se týká doby, kdy bude na Zemi pravděpodobně tolik "zmatku", že budeme mít spoustu jiných starostí, než si všímat, kdo zmizel nebo ne.
V některých pramenech se ve spojitosti s momentem vlastního přechodu do čtvrtého rozměru mluví o tzv. kritickém množství lidí. To znamená, že k přechodu dojde tehdy, až dosáhneme příznivého poměru lidí připravených na přeměnu vzhledem k ostatním lidem. Může jít primárně o poměr SPO:SPS (viz níže). Pokud připustíme teorii dvou Zemí, které již nyní paralelně existují, pak stačí, aby se jedna druhé dostatečně vzdálila (energeticky), a pak bude na té jedné dost Světla na to, aby se z ní stala planeta 4D. Pokud tu máme skutečně jen jednu Zemi, pak přichází do úvahy více různých teorií. V rámci oddělování realit je možné i to, že tu máme hned několik světů existujících současně, přičemž každý směřuje k trochu jiné budoucnosti někde na škále láska-strach. Do jisté míry se různé modely vlastně nevylučují, často záleží na úhlu pohledu. Co připadá pravdivé vám?
Bible mluví o tom, že dojde k proměně Země a "sklizení úrody" (tedy lidí připravených pro Novou Zemi), velmi rezolutně. Především podle Zjevení dojde nade vší pochybnost k návratu pravé duchovnosti na Zem, vystavení Nové Země a rozpad všech struktur starého světa (Pád Babylóna). O tom, kdy k tomu dojde a zda je to jediná skutečná možnost, však Bible buďto nehovoří, nebo je to těžké z ní vyčíst.
Mimochodem náš svět již je ve čtvrté dimenzi. 1, 2, 3 D je prostor a 4D je prostor a čas.