Co nás čeká po smrti
Člověk je vtělený duch, když tělo již není schopno plnit své základní životní funkce, pouto mezi duchem a tělem se pozvolna přetrhne a duch po několika dnech pomalu přejde do jemnějšího duchovního světa. Tam zůstane nějaký ten čas a dokud není dostatečně vyspělý a očištěný, musí absolvovat nové životy v nových tělech na různých planetách a světech podle jejich duchovní povahy a úrovně, z čehož Země patří mezi ty nejnižší, nejfyzičtější a tudíž i pro ducha nejnepříjemnější a nejvíce svazující (což tak ovšem nezůstane navěky a Země se pomalu vyvine v lepší místo). Člověk se sem může narodit vícekrát, protože je zde možnost žít velice různé životy na rozmanitých místech, primitivního divocha v džungli oživuje duch mladší než člověka v civilizaci s vyspělejšími etickými a morálními zásadami, do kterého se vtělí duch starší a zkušenější.
» Dětství duše
Duše je individualita a má počátek. Prožívá svoje dětství a my na Zemi jsme všichni stále neznalými dětmi. Když je stvořena nová duše, teprve se pokouší žít a uvědomovat si sama sebe; narodí se tedy do světa tomu odpovídajícího. Na Zemi se nová duše-miminko objeví jen výjimečně, i naši nejnižší divoši si uvědomují své Já a mají vášně, což nové duše nemají a jako kojenec se teprve učí jak žít a projevovat se. Když je duše o něco vyvinutější a uvědomuje si princip Dobra a Boha a osvojí si určitou morálku, etiku, soucit a nesobeckost, narodí se do více duchovního světa než je Země s méně těžkými zkouškami, kde je jí v porovnání se Zemí lépe. Jednou duše dosáhne bodu, kdy bude úplně očištěná od všech nízkostí a nedokonalostí a již nebude nutné ji podrobovat zkouškami, protože už se nemusí vyvíjet. Takové duše jsou blažené, protože rozumí Bohu (takovou schopnost mimochodem člověk nemá) a stanou se pomocníky duším ještě nedospělým. Dospělost duše nezáleží na jejím stáří ale na jejím stupni rozvoje, čím dospělejší duše, tím dokáže méně sobecky přemýšlet a tím více si uvědomuje dopad svých činů a jedná morálně.
» Proč si minulé životy nepamatujeme
Protože je to lepší pro náš rychlejší a zdravější vývoj ducha, malému dítěti taky nevysvětlujete sexuální praktiky a prenatální vývoj plodu, když se zeptá, kde se berou děti, a ani ho neučíte zákony fyziky a aerodynamiky, když ho zajímá, jak může letadlo létat. Nepamatujeme si to, protože bychom to nemuseli pochopit a byli bychom velmi zmateni, co se našeho pozemského poslání týče, protože bychom mu nerozuměli. Nedospělí duchové v duchovním světě také reinkarnaci plně nerozumí a mnohdy nechápou její zákony, avšak cítí štěstí čistších duchů a vědí, že se pro přiblížení jejich blaženosti musí vrátit na Zem.
Dalším důvodem je motivace. Kdybyste věděli, že vás v tomhle životě čeká peklo na Zemi, kdybyste si pamatovali, co jste všechno dělali za zvrácenosti ve své minulosti, kdybyste museli absolvovat dalších x životů, chtělo by se vám žít? Měli byste sílu na to podstupovat pozemské zkoušky? Takhle se každý rodí s čistým štítem a klidným srdcem, protože jen tak je vývoj nejrychlejší a nejefektivnější.
zdroj: http://novazeme.ning.com/, blog Kamiru
Člověk je vtělený duch, když tělo již není schopno plnit své základní životní funkce, pouto mezi duchem a tělem se pozvolna přetrhne a duch po několika dnech pomalu přejde do jemnějšího duchovního světa. Tam zůstane nějaký ten čas a dokud není dostatečně vyspělý a očištěný, musí absolvovat nové životy v nových tělech na různých planetách a světech podle jejich duchovní povahy a úrovně, z čehož Země patří mezi ty nejnižší, nejfyzičtější a tudíž i pro ducha nejnepříjemnější a nejvíce svazující (což tak ovšem nezůstane navěky a Země se pomalu vyvine v lepší místo). Člověk se sem může narodit vícekrát, protože je zde možnost žít velice různé životy na rozmanitých místech, primitivního divocha v džungli oživuje duch mladší než člověka v civilizaci s vyspělejšími etickými a morálními zásadami, do kterého se vtělí duch starší a zkušenější.
» Dětství duše
Duše je individualita a má počátek. Prožívá svoje dětství a my na Zemi jsme všichni stále neznalými dětmi. Když je stvořena nová duše, teprve se pokouší žít a uvědomovat si sama sebe; narodí se tedy do světa tomu odpovídajícího. Na Zemi se nová duše-miminko objeví jen výjimečně, i naši nejnižší divoši si uvědomují své Já a mají vášně, což nové duše nemají a jako kojenec se teprve učí jak žít a projevovat se. Když je duše o něco vyvinutější a uvědomuje si princip Dobra a Boha a osvojí si určitou morálku, etiku, soucit a nesobeckost, narodí se do více duchovního světa než je Země s méně těžkými zkouškami, kde je jí v porovnání se Zemí lépe. Jednou duše dosáhne bodu, kdy bude úplně očištěná od všech nízkostí a nedokonalostí a již nebude nutné ji podrobovat zkouškami, protože už se nemusí vyvíjet. Takové duše jsou blažené, protože rozumí Bohu (takovou schopnost mimochodem člověk nemá) a stanou se pomocníky duším ještě nedospělým. Dospělost duše nezáleží na jejím stáří ale na jejím stupni rozvoje, čím dospělejší duše, tím dokáže méně sobecky přemýšlet a tím více si uvědomuje dopad svých činů a jedná morálně.
» Proč si minulé životy nepamatujeme
Protože je to lepší pro náš rychlejší a zdravější vývoj ducha, malému dítěti taky nevysvětlujete sexuální praktiky a prenatální vývoj plodu, když se zeptá, kde se berou děti, a ani ho neučíte zákony fyziky a aerodynamiky, když ho zajímá, jak může letadlo létat. Nepamatujeme si to, protože bychom to nemuseli pochopit a byli bychom velmi zmateni, co se našeho pozemského poslání týče, protože bychom mu nerozuměli. Nedospělí duchové v duchovním světě také reinkarnaci plně nerozumí a mnohdy nechápou její zákony, avšak cítí štěstí čistších duchů a vědí, že se pro přiblížení jejich blaženosti musí vrátit na Zem.
Dalším důvodem je motivace. Kdybyste věděli, že vás v tomhle životě čeká peklo na Zemi, kdybyste si pamatovali, co jste všechno dělali za zvrácenosti ve své minulosti, kdybyste museli absolvovat dalších x životů, chtělo by se vám žít? Měli byste sílu na to podstupovat pozemské zkoušky? Takhle se každý rodí s čistým štítem a klidným srdcem, protože jen tak je vývoj nejrychlejší a nejefektivnější.
zdroj: http://novazeme.ning.com/, blog Kamiru
Moc pěkný blogík. Zase někdy mrknu