Chcete se podělit o své zážitky, pocity, vize, sny z terapie na dálku?
27. října 2007 v 8:35 | Vaše prožitky (nejen) z terapie na dálkuKomentáře
Měla jsem jakoby živý sen, vedla jsem skupinu asi 15 lidí, všude byla voda , na té vodě se přede mnou klikatila úzká cestička. Já nevěděla kam jít ta cestička jako by se mi přizpůsobovala. Já měla pocit bezradnosti ,kde najdu kus pevniny ,otočila jsem se na ty lidi ,kteří šli za mnou s myšlenkou co budu dělat, kam je odvést. Najednou se odněkud nade mnou ozval jasný hlas.
Ty víš ,kam jít a co dělat, vždyť jsi přímý potomek Mayů.
To mě vzbudilo, protože to bylo důrazně a nahlas.
Zatím vím jen část,sbírám informace ale věřím, že až přijde správný okamžik, budu vědět.
S Láskou Jana
Ahoj Markétko.
Poprvé jsem se začetl do tvých prací a rozhodl jsem se ti napsat.
Je mi 52 let zabývám se od mládí všelikými záhadami a podivnostmi.Jednou v zimě jsem po desáté večer seděl v naší hospodě,, U Báby,,s mým přítelem a protože vrchní chtěl již zavírat dopíjeli jsme rychle pivo.Musím zdůraznit,že jsme tam byli sami dva.Náhle vešel do hospody kluk asi kolem 30ti let.
Nikdo z nás ho nikdy neviděl.Přišel k nám a zeptal se jestli si může přisednout.V jeho tváři se nepohnul ani sval.Jako když vidíte figurínu.Vrchní mu sdělil,že mu dá už jen jedno pivo a bude zavírat.5eči které vedl nebudu rozebírat.Dodnes mi to není jasné.
Zkráceně s vážnou tváří nám oznámil,že oslavuje.Oslavuje prý to ,že byl v práci a šéf mu dal celých 600 korun.Když prý tam půjde znovu dostane tisíc korun.V tom venku začalo hustě sněžit.
Zkrátka vyprávěl věci ,jako by vůbec ničemu nerozuměl.Poté se zeptal,kde je ještě hospoda kde mají otevřeno a odešel.Vyšel jsem asi 5 minut po něm a viděl jsem jeho stopy.Byli jediné .Přesto ,že jsme ho poslali do hospody která leží příčně přez náměstí,zahnul hned do leva a šel směrem jako by šel k mému domu,který je kousek za hospodou v parku.Jako fascinován jsem viděl ,že míří k našim dveří.Ovšem pak jsem viděl něco co už asi dlouho neuvidím.Zhruba tři metry od mých dveří jeho stopy prostě zkončily.Bylo tam jakoby narychlo vyšlapané kolečko,jako když se někdo točí kolem své osy.Dál prostě nic.Ten člověk prostě zmizel.Běžel jsem domů a vzbudil mého tehdy 17tiletého syna a oba jsme obešli celý dům a půlku jeho okolí,ale žádné další stopy jsme nenašli.Později ti napíšu moji vizi,kterou jsem měl po přečtení Nostradama.Pa a měj se.Jirka