close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Různé pohledy na psychospirituální krizi

10. července 2007 v 9:49 | Markétka |  Inspirující články
ZDROJ: http://jonathan.mysteria
Projevy vývojových krizí jsou vysoce individuální a nelze mezi nimi nalézt dva stavy zcela totožné. Uvnitř individuální lidské psýchy neexistují přesné hranice; všechny její obsahy tvoří jedno nedělitelné kontinuum. Navíc není freudovské individuální nevědomí zcela přesně odděleno od kolektivního nevědomí jungovského. Neměli bychom proto předpokládat, že různé typy psychospirituální krize lehce zapadnou do diagnostických škatulek, snadno a přehledně od sebe rozlišitelných.

Práce s jedinci procházejícími těmito krizemi, diskuse s kolegy zabývajícími se podobnou prací a četba příslušné odborné literatury nás přesvědčily, že je možné a užitečné definovat určité hlavní kategorie stavů spirituální krize, neboť se jejich specifické rysy liší od jiných skupin. Přirozeně i tyto hranice bývají poněkud neostré a různé kombinace a přesahy jsou spíše pravidlem než výjimkou.
Nejdříve předložíme výčet nejdůležitějších variant "psychospirituálních krizí" a poté každou z nich stručně charakterizujeme. (Podrobnější diskuse a rozbory jednotlivých stavů uvádíme v druhém oddílu této knihy pod titulem "Různé projevy duchovní krize".)
1. Šamanská krize
2. Probuzení kundaliní
3. Zážitky sjednocujícího vědomí ("vrcholné zážitky")
4. Psychologická obnova prostřednictvím návratu do centra psýchy
5. Krize z otevření mimosmyslového vnímání (ESP)
6. Zážitky z minulých životů
7. Komunikace s duchovními průvodci a "channeling"
8. Zážitky blízké smrti
9. Zážitky blízkých setkání s UFO
10. Stavy posedlosti
Šamanismus představuje nejstarší náboženství a léčitelské umění lidstva. Tento univerzální jev má původ už v paleolitu a u většiny preindustriálních kultur přetrval až do dnešní doby. Tím je zřetelně spojen s prazákladními a prapočátečními aspekty lidské psýchy.
Profesionální dráha mnoha šamanů - čarodějných lékařů, léčitelů a léčitelek - začíná v různých kulturách dramatickou vizionářskou epizodou, kterou antropologové označují "šamanská nemoc".
V této fázi ztratí budoucí šaman obyčejně jakýkoliv kontakt s okolním prostředím a prožije hluboký vnitřní zážitek zahrnující mimo jiné sestup do podsvětí spojený s útoky démonů, kteří ho vystavují neuvěřitelným zkouškám a mukám. Takový stav často vrcholí zážitkem smrti a rozčtvrcení těla, po němž následuje znovuzrození a vzestup do nebeských sfér.
Jsou-li tyto epizody úspěšně dokončeny, mohou být hluboce léčivé. Takovou psychospirituální krizí se často pronikavě zlepšuje šamanovo emoční i fyzické zdraví.
Tato nedobrovolná iniciace může přinést hluboké vhledy do oblasti přírodních sil i dynamiky nemocí. Kdo prožije takovou krizi, stává se šamanem a vrací se do společenství jako jeho činný a vysoce vážený člen. (Dané téma rozebírá v naší knize podrobněji esej Holgera Kalweita "Když se šílenství stává požehnáním".)
Známe případy, kdy moderní Evropané, Američané, Australané a Asijci prožili epizody připomínající šamanské krize. Vedle prvků fyzického a duševního utrpení a tématu psychologické smrti a znovuzrození zahrnovaly podobné stavy i zážitek spojení se zvířaty, rostlinami a elementárními přírodními silami. Jedinci prožívající takové krize mohou spontánně inklinovat k vytváření rituálů totožných s praktikami šamanů různých kultur.
Projevy této formy krize odpovídají popisům probuzení hadí síly čili kundaliní, známým z historické indické literatury. Podle názoru jogínů představuje kundaliní formu tvořivé kosmické energie, jež ve skryté formě sídlí u báze lidské páteře. Tato síla může být aktivována meditací, specifickými cvičeními, zásahem povolaného duchovního učitele, popř. podněty dosud neznámými.
Probuzená kundaliní stoupá vzhůru kanály "éterického těla", jež popisuje jogínská literatura jako pole nefyzikální energie obklopující a prolínající tělo fyzické. Při svém vzestupu očišťuje člověka od stop traumatických zážitků a otevírá centra psychické energie zvané čakry. Ačkoliv je tento proces v jogínské tradici vysoce oceňován a považován za blahodárný, není bez nebezpečí a vyžaduje odborné vedení tzv. guruem, jehož kundaliní je plně probuzena a stabilizována.
Nejdramatičtějšími příznaky tohoto probuzení jsou fyzické a duševní projevy zvané krije. Lze při nich prožívat intenzivní vjemy energie a tepla proudícího vzhůru páteří spojené se silným chvěním, křečemi a svíjivými pohyby. Mocný příval zdánlivě nemotivovaných emocí (úzkost, hněv, smutek, či naopak radost a extatické vytržení) se může vynořit na povrch a na čas ovládnout psychiku.
Velmi obvyklé jsou vize jasného světla či různých archetypálních bytostí, pestrá škála vnitřně vnímaných zvuků či zážitky, které se zdají být vzpomínkami z minulých životů. Zmíněný obraz dotváří bezděčné a často nekontrolované chování: mluvení cizími jazyky, prozpěvování neznámých písní, zaujímání jogínských pozic a gest, jakož i napodobování řady zvířecích zvuků a pohybů.
Nedávno byly neklamné známky tohoto procesu pozorovány u tisíců obyvatel Západu. Kalifornský psychiatr a oční lékař Lee Sannella, který jako první uvedl syndrom kundaliní do západních odborných kruhů, sám zaznamenal téměř tisíc takových případů. Analýze svých zkušeností věnuje v naší publikaci esej "Klasická a klinická kundaliní".
Při těchto stavech prožívá jedinec pocit rozplynutí hranic vlastní osobnosti a následné sjednocení s druhými lidmi, přírodou nebo celým vesmírem. Tento proces má vysloveně posvátný charakter a člověk ho vnímá jako splynutí s tvořivou kosmickou energií či s Bohem. Běžné kategorie prostoru a času jako by byly zcela překročeny a jedinec prožívá pocit nekonečnosti a věčnosti. Emoce spojené s tímto stavem přecházejí od hlubokého míru a klidu až k bujné radosti a extatickému vytržení.
Americký psycholog Abraham Maslow, který studoval tyto prožitky u stovek jedinců, je nazval "vrcholné zážitky" (peak experiences) a při jejich popisu ostře kritizoval západní psychiatrii za její tendenci směšovat takové stavy s duševní chorobou. Podle Maslowa by měly být uvedené prožitky nazírány spíše jako jevy supernormální, nikoliv abnormální. Pokud nejsou rušeny či omezovány, vedou obvykle ke zkvalitnění vlastního života, k "sebeaktualizaci" - schopnosti plněji uvolnit svůj potenciál.
Protože existuje k dané tematice rozsáhlá literatura, nezahrnuli jsme do naší práce žádný esej na toto téma. K dalšímu studiu vřele doporučujeme Maslowova díla.
"Procesem psychologické obnovy" (renewal process) nazval další významný typ transpersonální krize kalifornský psychiatr a jungovský analytik John Weir Perry. Povrchnímu pozorovateli by se prožitky osob procházejících tímto procesem mohly jevit natolik podivné a extravagantní, že by považoval za zcela logické přičítat je neznámému patologickému procesu postihujícímu mozkovou činnost.
Duševní svět lidí prožívajících tento typ krize vyhlíží jako kolosální bojiště, na němž je sváděna kosmická bitva mezi silami dobra a zla, světla a tmy. Jsou plně zaujati motivy smrti - rituálního zabíjení, obětování, mučednictví a posmrtného života, fascinováni problematikou protikladů, zvláště pak záležitostmi spojenými s rozdíly mezi pohlavími.
Sami sebe prožívají jako centrum fantastických událostí, jež mají kosmický význam a jsou důležité pro budoucnost světa. Jejich vizionářské stavy mají tendenci odvádět je dále a dále do minulosti - do jejich vlastní historie, do dějin celého lidstva, a dokonce až k okamžiku stvoření světa a původnímu ideálnímu stavu ráje.
Po počátečním období bouří a zmatků se stávají zážitky stále příjemnějšími a počínají směřovat k řešení. Celý proces vrcholí prožitkem "posvátného sňatku" (hieros gamos). Partnerem při této svatbě je buď imaginární archetypální bytost, nebo zidealizovaná osoba ze života dotyčného. Vrcholný prožitek obvykle odráží skutečnost, že mužské a ženské aspekty osobnosti nabývají nové rovnováhy.
V této fázi lze prožívat stavy a obrazy, které jungovská psychologie interpretuje jako symboly reprezentující Já (Self). Toto Já je v Jungově pojetí jakýmsi transpersonálním centrem odrážejícím naši nejhlubší a pravou podstatu. Je srovnatelné s hinduistickým konceptem Atma-Brahma, s pojmem vnitřního boha.
Ve vizionářských stavech se toto Já objevuje v podobě zdroje světla nadpřirozené krásy, drahých kamenů, perel, zářivých šperků a dalších podobných symbolických variací.
V procesu psychologické obnovy existuje obvykle stadium, kdy jsou zmíněné povznášející zážitky interpretovány jako osobní apoteóza, proces povyšující člověka do stavu vrcholného lidství, či dokonce do stavu zcela přesahujícího lidské dimenze. Jedinec se ztotožňuje s velkým vůdcem lidstva, spasitelem světa, či dokonce s pánem vesmíru.
Tyto zážitky jsou často doprovázeny hlubokým pocitem duchovního znovuzrození, který vystřídá dřívější naléhavou tematiku smrti.
V okamžicích dokončování tohoto procesu a integrace má člověk obvykle vize ideální budoucnosti - nového světa řízeného láskou a spravedlností, v němž byly již všechny choroby a zlo překonány.
Jakmile se zmírní intenzita celého procesu, dotyčný si uvědomí, že v celém tomto nesmírném dramatu šlo pou
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama